Náhled do vývoje kapitálových trhů a praktiky podvodných CFD brokeru

.

Náhled do vývoje kapitálových trhů od prvopočátků po nejmodernější způsoby obchodování a podvodů s nimi spojenými

Kapitálový trh za dobu své existence přinesl celé řadě lidí vrásky na čele, ale i bohatství těm, kteří se v tomto proměnlivém a dynamickém prostředí umí pohybovat. Prvopočátky kapitálových trhů dnes datujeme do 12. století, kdy docházelo k výraznému rozvoji řemesel a obchodu se zbožím. Obvykle k tomu docházelo na významných obchodních křižovatkách, v přístavech, jinak řečeno v místech, kde byly vhodné podmínky. Mezi takové patřily například Florencie, Paříž, Benátky, Brugy a další.

Počátky vzniku novodobých kapitálových trhů pak spadají do období velkých geografických objevů. Je známo, že Kolumbova cesta do Indie, která vedla k objevu Ameriky, byla financována ze zdrojů podílníků (nejčastěji obchodníků), kteří měli zájem na objevu nových obchodních tras. Takto byla založena i Východoindická společnost, přímá předchůdkyně dnešních akciových společností.

Na dalším formování se pak výrazně podílel primárně peněžní trh (směnky a lichvářství), a to až po vznik kontrolovaného obchodování v „kamenných institucích“, burzách. Současně vznikaly ve velkém počtu soukromé banky, které se zapojily jak do úvěrových obchodů, tak do počátku obchodů s cennými papíry. Staly se tak hned od svého založení výraznou hybnou silou tehdy ještě mladých novodobých kapitálových trhů. Například již v 18. století využívali panovníci zahraničních úvěrů, poskytovaných vesměs formou dlužních úpisů.

K zásadním změnám na světových trzích dochází v 80. letech 20. století. Renesance svobodné tržní konkurence, omezování státních zásahů, změna forem a cílů státní regulace, privatizace zestátněných podniků, kolaps centrálně plánovaných ekonomik, revoluce ve výpočetní a sdělovací technice a podstatný nárůst rizik na burzovních trzích jsou hlavními impulsy, které vyvolaly zásadní reformy burzovních systémů. Ty se projevily především v opětovném zakládání burz, marketizaci burzovních trhů, nové formě regulace burzovních trhů, centralizaci burz a vytváření silných národních burz, také ve využívání nejmodernější výpočetní techniky, internacionalizaci burz, rozvoji specializovaných burz pro finanční deriváty a vytváření „soukromých burz“.

Stejně tak jak došlo k vývoji samotného obchodování, vyvinuly se i nové metody nekalých obchodních praktik, kterým se i v tomto článku chceme věnovat.

 

Finanční rozdílové smlouvy, CFD a jak je (ne)obchodovat

CFD (z anglického Contracts For Difference – česky: rozdílové smlouvy) patří do skupiny finančních derivátů, dnes běžně využívaných pro spekulaci na vývoj ceny standardních finančních nástrojů, jako jsou akcie, forex, komodity a v dnešní době i kryptoměny. Jejich obchodováním se však nestáváte fyzickým vlastníkem obchodovaného nástroje, nemáte tedy žádnou jistinu, která by alespoň částečně kryla váš kapitál. Obchodníci s cennými papíry (OCP) na celém světě se dnes předhánějí v kvalitě těchto služeb, především pak ve velikosti poplatků (spread a swap) a v rychlosti realizace pokynů. Mezi (ne)výhody tohoto druhu spekulování patří využívání tzv. finanční páky, která se dle platných regulací pohybuje v řádech jednotek (např. 1:5 ale i 1:50 či 1:200 v případě profesionálního investora) v zemích, kde je již všeobecně známo, že riziko spojené s tímto druhem spekulace je enormní.  V zemích, kam tyto deriváty pronikly nedávno nebo teprve pronikají, ale není problém tento pákový efekt uplatňovat i v enormní výši 1:500 nebo i více. Evropská unie pak patří mezi oblasti, kde některé členské země již zabránily nekalým praktikám spojeným s využíváním těchto derivátů, ale na úrovni celého společenství došlo až v roce 2004 k regulaci známé jako MiFID. Od 1. června 2018 se pak všechny členské státy musí řídit regulací MiFID II.

 

MiFID II a jeho dopad na CFD brokery

Cílem regulace MiFID II je podpora evropské integrace a efektivity evropských finančních trhů. Směrnice zavádí principy hospodářské soutěže napříč tradičními i alternativními regulovanými trhy na celoevropské úrovni. Současně implementuje několik nových pravidel, jejichž záměrem je zvýšení transparentnosti a ochrany ve vztahu investor – investiční společnost.

Smyslem směrnice MiFID II je především posílení důvěry investorů, snížení rizik narušování trhů, snížení rizik v rámci celého systému finančních trhů a zvýšení efektivity finančních transakcí.

Primárním posláním MiFID II je ovšem zvýšení ochrany investorů, přičemž působnost nových pravidel se rozšíří i na ty finanční nástroje, jejichž fungování nebylo starými pravidly korigováno – například strukturované depozitní produkty. Zároveň byla implementována možnost zakázat obchodování s těmi investičními nástroji, které by mohly ohrozit stabilitu finančních trhů.

MiFID II přináší i celou řadu nových pravidel péče o klienta. Jedním z nich je například vhodnost a přiměřenost finančních produktů. Finanční společnost, která vytvoří finanční produkt, ho musí nastavit tak, aby vyhovoval potřebám klienta, byl nabízen na správném trhu a byl nabízen správné kategorii klientů. Pokud byl produkt vytvořen pouze pro konkrétní skupinu investorů či pro specifický profil investora, musí být poskytován jen těmto klientům a nikomu jinému. Stejně tak je při zvažování vhodnosti a přiměřenosti nutno brát v potaz i míru znalostí a zkušeností konkrétního klienta.

Dalším pravidlem nové směrnice je povinnost investičního poradce vykonat investiční pokyn klienta za nejvýhodnějších podmínek s ohledem na cenu, náklady, rychlost, velikost, pravděpodobnost úspěchu a další kritéria. MiFID II specifikuje kritéria, která určují nejvýhodnější provedení pokynu.

Finanční společnost nesmí čerpat peněžní či nepeněžní odměnu ani za to, že klienta naviguje na určité obchodní místo. V takovém případě by totiž nastal konflikt zájmů a byla by zpochybněna nezávislost dané společnosti. MiFID II tedy především usiluje o ochranu klientů před nezodpovědným poradenstvím a zvýšení transparentnosti vztahů všech zúčastněných stran.

Regulace MiFID II vyžadují po CFD brokerech dělat rozdíly mezi retailovým obchodníkem a profesionálním obchodníkem.

Protože jsou CFD kontrakty instrumenty obchodované s finanční pákou, potenciální zisky a ztráty se násobí. Proto považuje orgán ESMA tyto produkty s vysokou finanční pákou za nevhodné pro všechny investory. 1. srpna 2018 ESMA stanovila opatření, která mají chránit retailového obchodníka před potenciálními ztrátami.

Trader se statusem retailový obchodník může požádat o kategorizaci na profesionálního klienta. Aby byl retailový klient způsobilý k profesionálním obchodním podmínkám, musí splňovat určitá kritéria profesionálního klienta. Hlavní rozdíl pak tvoří regulace finanční páky, pro retailového klienta 1:30 a profesionála až 1:500.

 

Praktiky některých společností v České republice

Na českém trhu se navzdory regulaci MiFID II ovšem pohybují CFD brokeři, kteří se touto regulací nejenom neřídí, ale naopak přímo porušují nařízení vyplývající z této regulace.

Systém fungování těchto společností je prakticky totožný. Skrze své vázané zástupce (společnost evidovaná ČNB, nikoliv však dozorovaná) nebo zdánlivě nesouvisející s.r.o. – marketingové agentury, takzvaně navolávají potencionální klienty. Tito navolávači, kteří často sami neví, že se ve skutečnosti nejedná o investice na burze (kapitálovém trhu), pak lákají nic netušící spotřebitele na nadstandartní zhodnocení prostředků na burze. Rizika jsou prezentována jako minimální a vrcholem celé této akvizice je slib podpory v podobě tzv. retenčních manažerů (analytiků nebo makléřů). Tito „odborníci“ pak následně vedou klienta obchody bez potřebných znalostí či oprávnění. Pouze minimum z těchto retenčních manažerů má licenci makléře, potřebnou pro takovouto činnost, a ti z nich, kteří jí vlastní, jí získávají v bratislavské licenční společnosti přímo napojené na podvodné CFD brokery. Bohužel i pro ně, tím přebírají plnou zodpovědnost za své jednání a doporučení prezentovaná klientům. Problém nastává ve chvíli, kdy si prověříte oprávnění těchto společností. Zjistíte, že vázaní zástupci nejsou licencováni k investičnímu poradenství, a co je ještě horší, po nastudování regulace MiFID II zjistíte, že poskytovat jakoukoliv formu poradenství na finanční deriváty je přísně zakázáno. O neevidovaných marketingových s.r.o. pak nemůže být ani řeč. Součástí jejich struktur jsou pak z jednoho prostého důvodu, a to, že obcházením regulace MiFID II, kde formálně předávají navolané klienty vázanému zástupci, si otvírají možnost v případě problému „utopit“ dané s.r.o. s tím, že chyba nastala na jejich straně. Takové s.r.o., nevlastnící žádné majetky, je pak ideálním obětním beránkem a zároveň skvělým nástrojem na zakrytí lží a nekalého jednání.

Samotná činnost retenčních manažerů, bez ohledu na společnost, se zpravidla řídí relativně jednoduchým, zato velice efektivním způsobem. Ze začátku vedou klienty obchody s menšími objemy (přesto využívající finanční páku, která v drtivé většině případů nebyla do té doby klientovi představena, natož rizika, vyplývající z jejího využívání), kde je účelem dosáhnout v krátkém čase několika týdnů zhodnocení, často dosahujícího i desítek procent z původně vložené částky. Důvodem je získání důvěry, na základě které žádají po klientech navýšení kapitálu. Často také slibují představení nových strategií, snížení poplatků či možnost obchodovat pro ně dosud neznáme tituly, na které je „potřeba“ větší kapitál. Bohužel pro klienta v tuto chvíli nastává začátek konce, u kterého je jen otázka, kdy nastane. Průběžně jsou nic netušící klienti vedeni k čím dál větším objemům, a tedy i větší finanční páce a rizikovosti obchodů. Stejně tak jsou tlačeni i do rizikovějších pozic na  CFD  komoditách, forexu nebo kryptoměnách. Zde je zapotřebí si vysvětlit, že v systémech, používaných těmito společnostmi, je základní obchodní jednotkou tzv. LOT. Tento se výrazně liší svým vlastním objemem (zpravidla 1 lot akciového titulu obsahuje 1 imaginární akcii, tak měnové páry pak 100.000 jednotek obchodované měny a komodity se pohybují v řádech tisíce až desítek tisíc imaginárně obchodovaných jednotek dané komodity). Nic netušící klienti jsou pak vedeni od méně kapitálově náročných CFD akcií k ostatním, extrémně rizikovým CFD nástrojům za využívání čím dál větší páky, potažmo objemu lotů a tedy i rostoucího rizika. V těchto fázích celého procesu se klienti dostávají do tzv. margin call-ů, kdy je jejich účet přepákovaný často v řádech několika desítek násobků vůči jejich vkladu. Margin call pak znamená, že účet je ve stavu, kdy hrozí automatické uzavření veškerých pozic systémem a tedy i definitivní ztráta veškerých vložených prostředků. Klient je pod touto hrozbou tlačen k dalším vkladům prostředků za účelem záchrany již vložených peněz, které ve valné většině případů už klient ani neplánoval vložit. Realitou, kterou klientovi nikdo nesdělí je, že ve chvíli margin callu by musel vložit několikanásobek svého účtu, aby měl reálnou šanci účet zachránit, a násobek je určen aktuální pákou na účtu. Tento postup se pak opakuje do doby, než skutečně dojde k uzavření pozic a definitivní ztrátě všech vložených prostředků. Součástí této hry v rámci ztráty důvěry klienta vůči přidělenému retenčnímu manažerovi pak bývá střídání retenčních manažerů za nejrůznějších záminek jako je povýšení předchozího, úraz, dlouhodobé školení či rodinné důvody, jako jsou úmrtí nebo naopak narození. Je důležité si připomenout, že celý tento odstavec pojednává o činnosti, kterou nesmí vykonávat a tito forexoví brokeři se tím dopouští trestného jednání.

Mezi nové triky, související s omezením páky díky regulaci MiFID II, pak řadíme praktiku, kdy kdykoliv během celého procesu je klient přesvědčován k tomu, aby se prohlásil, ať už elektronicky či podpisem dokumentu, za výše zmíněného profesionálního investora. Naprosto tristní je fakt, že zvýšení páky díky tomuto postupu je klientovi prezentováno jako výhodane jako extrémní nárůst rizika pro klienta. Pro společnost je to však obrovským přínosem, protože tyto společnosti neprofitují z poplatků v systému (spread a swap), ale ze ztráty prostředků svých klientů, byť se takto samozřejmě neprezentují. Obecně toto platí pro brokery typu Market Marker (MM), u kterých je ztráta přímým ziskem brokera, a také pro celou řadu STP (Straight-Through Processing) nebo ECN (Electronic Communication Network) brokerů, kteří se liší od MM tím, že ve struktuře figurují další společnost zajišťující likviditu peněz. Ve chvíli, kdy faktickým vlastníkem obchodníka s cennými papíry a společnosti zajišťující likviditu, je stejný subjekt či osoba, tak stejně jako u MM veškeré ztracené prostředky plynou na stejné místo.

Vraťme se nyní na začátek celého procesu. Je důležité zmínit několik faktorů, které jsou naprosto zásadní. Klientovi je tvrzeno, že společnost podléhá dozoru ČNB, jsou bagatelizována rizika, slibováno nadstandardní zhodnocení a podpora zkušeného makléře. Toto všechno jsou lži za účelem vylákání peněz z nic netušících lidí, kteří se nechají zlákat pozlátkem slibů těchto společností. Po celou dobu, včetně samotného obchodování, je na klienta vyvíjen nátlak a uměle vyvoláván pocit naléhavosti, aby vznikl dojem, že klient o něco může přijít, a své rozhodnutí pořádně nezvážil a nedohledal důležité informace. Tyto společnosti zasílají při registraci do emailu obchodní podmínky, ve kterých je uvedeno, o co se jedná, ale právě proto na klienty zcela úmyslně a záměrně v tomto období tlačí, aby si je nepřečetli. Naopak nutí klienta co nejrychleji poslat vklad a začít obchodovat.

Tito brokeři pak využívají několika způsobů, kterým umožňují klientům obchodovat. Existuje webové rozhraní kam se můžou klienti přihlásit (Webtrader), dále pak využívají neburzovních platforem jako jsou Metatrader 4,5 , X-Station, Sirix, Cosmos a celá řada jiných, mnohdy vlastních implementací daného brokera. Díky moderním technologiím je pak umožněn přístup i skrze chytré telefony a tablety, a v případě, kdy je klient mimo možnost přístupu k účtu, nemají problém zadat pokyn místo něj – po předchozí domluvě.

Mezi další dnes již nezákonné praktiky patří motivování klientů přes nejrůznější druhy bonusů. Všechny tyto bonusy jsou pod nejrůznějšími záminkami založeny na procentuálním navýšení vkladu klienta ze strany brokera. Velikost těchto bonusů se pak odvíjí od velikosti klientova vkladu. Jak jsme již výše zmiňovali platforma je virtuální, takže přidání „prostředků“ pro obchodníka neznamená nic jiného než přidat pár čišel na počítači. 

 

Běžný postup při stížnosti/reklamaci služeb klienta

Ve chvíli, kdy si spotřebitel nenechá líbit situaci, do které byl vtažen, a začne služby, které mu byly poskytnuty u OCP reklamovat, dostane se mu zpravidla poměrně rychlého vyjádření, že společnost přezkoumá jeho stížnost, a to v horizontu dvou měsíců – dle platné Kyperské legislativy (nejčastější lokalita působnosti podvodných OCP, nicméně nejsou výjimkou ani jiné lokality v rámci EU od Německa, přes Velkou Británii až po Švýcarsko. Samozřejmě umístění OCP není vázáno na EU.). Bohužel, pokud spotřebitel nemá svou reklamaci podloženou nahrávkami hovorů se zaměstnanci daného brokera,jeho šance na úspěch jsou minimální, a to i ve chvíli, kdy přizve na pomoc i renomovanou advokátní kancelář , zabývající se problematikou kapitálových trhů. V tomto bodě je důležité připomenout, že už samotná argumentace brokerů tím, že je třeba se řídit legislativou „mateřské země“, ve které sídlí, je naprosto irelevantní. Spotřebitel navázal spolupráci s danou společností v České republice, a je tedy třeba se řídit českým právním systémem, kde je standardní reklamační lhůta měsíc. Po uplynutí této lhůty, a za předpokladu, že spotřebitel nesplňoval alespoň jednu z výše zmíněných „pák“, včetně postupu skrze AK (ke kterému se vrátíme později), se mu zpravidla dostane vyjádření, že společnost neshledává na celém procesu nic špatného či nezákonného, že jejich retenční manažeři rozhodně neposkytovali spotřebiteli investiční doporučení, naopak, starali se jen o technickou podporu klienta (ve smyslu ovládání platformy) a vypořádání pokynů, které chtěl sám klient. Dále svou argumentaci opírají o to, že klient byl několikrát upozorněn prostřednictvím jejich webu či emailu na to, že se nejedná o burzu, nýbrž o neburzovní CFD kontrakty, a také, že ve stejném slova smyslu byl upozorněn na rizika spojená s tímto druhem spekulování. O tom, že byl na něj vyvíjen nátlak (viz. výše) se samozřejmě nezmiňují, stejně tak, jako že jejich zaměstnanci klientovi o těchto skutečnostech lhali. Taktéž klienta upozorní, že má možnost svou stížnost adresovat na zahraničního regulátora, kde se opět nejčastěji dostáváme ke kyperskému CySECu.

Klienti těchto společností jsou upozorněni, že hovory s nimi jsou nahrávány v souladu s EU legislativou o GDPR (ochraně osobních údajů). Nabízí se tedy řešení v podobě přezkoumání těchto záznamů. Ve chvíli, kdy vyzvete brokera k předložení záznamů těchto hovorů, budete informováni, že vám bude umožněn náslech těchto hovorů v prostorách ochodníka. Tedy jinak řečeno, v prostorech na Kypru, nebo jiné zemi dle umístění OCP. I tento postup je v naprostém rozporu s platnou legislativou. Zde se vracíme k tomu, že vztah byl navázán v České republice, a tedy i hovory by měly být zpřístupněny zde, a to nejenom náslechy těchto hovorů, ale i jejich kopie.

Vraťme se nyní k výše zmíněnému postupu skrze advokátní kancelář. Tyto zpravidla volí naprosto standardní postup. Vyzvou společnost k vyjádření (které se ovšem nese ve stejném smyslu, jako je již popsáno výše)a podají podnět ČNB. Ta odpoví, že děkuje za podnět, bude se jím zabývat, nicméně společnost nedozoruje, ale pouze eviduje, a tudíž, že jsou její možnosti omezené a doporučuje se obrátit na zahraničního regulátora. Toto je ovšem v naprostém rozporu s vlastními stanovami ČNB, kde je jasně ukotveno, že dostane-li podnět o tom, že jedna nebo více společností nesplňuje či porušuje rozsah své činnosti, měla by se tím zabývat, a zabránit takovéto činnosti. Klient je pak zpravidla upozorněn advokáty na malou šanci úspěchu proti takové společnosti z hlediska nedostatečného důkazního materiálu. Většina podvedených pro finanční náročnost od dalšího postupu upustí. Rozhodnou-li se ovšem pokračovat, jedná se zpravidla o podání PČR, podání k finančnímu arbitrovi, eventuálně o spor vedený soudní cestou. Bohužel, z hlediska nedostačujících usvědčujících materiálů v podobě nahrávek telefonátů, se opět vracíme k tomu, že šance na úspěch jsou minimální. Je tomu tak i proto, že problematika kapitálových trhů je pro naše orgány těžko uchopitelná, protože se stále jedná o relativně mladou, neznámou a nezmapovanou problematiku v rámci České republiky.

V případě, kdy poškozený klient dokáže vyvinout dostatečný tlak na podvodného brokera, ať už faktickými kroky popsanými výše, či i jen dostatečně věrohodným blafováním, dokáže se domluvit na mimosoudním vyrovnání. Tady jsou jeho vlastní peníze, o které byl poškozen, používány jako páka vůči němu samotnému. Konkrétně se jedná o dohody, začínající na 10% z původně vložených prostředků, po 70% původně vložených prostředků. Ve výjimečných případech jsou známé i případy narovnání ve výši 100% původního vkladu. Tyto dohody jsou z právního hlediska absolutním nesmyslem, kde nechávají klienta podepsat, že věděl o podstatě obchodování CFD a rizicích s tím spojeným, že se vzdává jakýchkoliv dalších nároků vůči společnosti a celá řada dalších nesmyslů, mezi kterými stojí za zmínku „dohoda o mlčenlivosti“. Tedy, že poškozený neřekne nikomu o praktikách brokera.

Tyto dohody jsou pak nejčastěji prezentovány jako refundace poplatků, které klient zaplatil u brokera, zpátky ke klientovi. Dostáváme se k tomu, že i tato refundace poplatků je naprosto zcestná, protože poplatky v těchto systémech jsou imaginární, k žádným skutečným transakcím, ani poplatkům nedochází (toto neplatí pro brokery, kde likvidity provider je striktně oddělený od OCP, nedochází tedy ke střetu zájmu mezi klientem a obchodníkem). Jediné, co figuruje mezi klientem a forexovým CFD brokerem, je enormní střet zájmu, kdy takový broker profituje jen ze ztrát, které klient v jejich systému, který mají dle vlastních všeobecných obchodních podmínek absolutně pod kontrolou, včetně toho, že negarantují, že ceny budou odpovídat reálnému trhu.Jinak řečeno,  mohou si ceny upravovat dle vlastního uvážení. Dnes se ovšem běžně používají automatické algoritmy fungující v neprospěch klienta.

Seznam podvodných značek působících v ČR:

Goldenburg Group ltd. (OCP)

Trade Capital Markets ltd., dříve Lead Capital Markets ltd. (OCP)

  • obchodní značky: Trade, Finexo, Forexyard (v dnešní době již nepoužívaná značka)
  • více k tomuto brokerovi [odkaz]

Uskupení značek se složitější strukturou známou jako „Věže“ spadající souhrně pod skupinu ovládanou Radkem Pololáníkem a Petrem Plévou:

Další značky fungující na stejném principu:

 

Tento seznam není konečný, nevylučujeme, že na stejném principu nefunguje další značka, stejně tak je třeba si uvědomit, že tito brokeři často mění své obchodní značky z důvodu maskování jejich činnosti.

Závěrem chceme varovat širší veřejnost, že v případě pokud jste svěřili peníze některé z výše zmíněných společností, tak Vaše prostředky jsou v enormním nebezpečí a nejlepší cesta jak se vyvarovat ztrátě svých finančních prostředků, je ukončit spolupráci s takovouto společností a žádat o navrácení prostředků. Pokud na Vás bude vyvíjen tlak nebo Vám budou sdělovat klamavé informace o průběhu výběru, neváhejte se na nás obrátit. Výběr prostředků by neměl trvat déle než 48 hodin, jedná se o klasický převod ze zahraničního sběrného účtu. Budou se Vás snažit přesvědčit, že se okrádáte o skvělou investiční příležitost, pokud své prostředky vyberete, jedná se o další signál zmizet! CFD je spekulace, ne investice!

Skutečné příběhy poškozených klientů a další informace najdete na našem  FACEBOOK

 

klíčová slova:

Goldenburg, topforex, fxglobal, etrader, tradecentrum, xpartners, podvod, recenze, zkusenosti, cfd

Goldenburg, topforex, fxglobal, etrader, tradecentrum, xpartners, podvod, recenze, zkusenosti, cfd

Goldenburg, topforex, fxglobal, etrader, tradecentrum, xpartners, podvod, recenze, zkusenosti, cfd

Goldenburg, topforex, fxglobal, etrader, tradecentrum, xpartners, podvod, recenze, zkusenosti, cfd

Goldenburg, topforex, fxglobal, etrader, tradecentrum, xpartners, podvod, recenze, zkusenosti, cfd

Goldenburg, topforex, fxglobal, etrader, tradecentrum, xpartners, podvod, recenze, zkusenosti, cfd

Goldenburg, topforex, fxglobal, etrader, tradecentrum, xpartners, podvod, recenze, zkusenosti, cfd

Goldenburg, topforex, fxglobal, etrader, tradecentrum, xpartners, podvod, recenze, zkusenosti, cfd

Goldenburg, topforex, fxglobal, etrader, tradecentrum, xpartners, podvod, recenze, zkusenosti, cfd

Goldenburg, topforex, fxglobal, etrader, tradecentrum, xpartners, podvod, recenze, zkusenosti, cfd

Goldenburg, topforex, fxglobal, etrader, tradecentrum, xpartners, podvod, recenze, zkusenosti, cfd