Co dělali jinak, že dosáhli čtyřikrát většího majetku než ostatní?

Co dělali jinak, že dosáhli čtyřikrát většího majetku než ostatní?

Dartmouthská vysoká škola zkoumala souvislost mezi finančním plánováním a bohatstvím ve stáří. Necelá pětina rodin skončila s téměř čtyřnásobným majetkem oproti ostatním.

Co dělali jinak?

  1. Měli strategický plán, i když ne vždy jej dodrželi.
  2. Častěji čerpali informace od odborníků

V následujících řádcích si položíme otázky, které Vám umožní se mezi tuto pětinu dostat.

 

Proč není zdaleka tak důležité, jak velké máte příjmy?

Co by se stalo, kdybyste měli o pět tisíc měsíčně víc? Dle mé zkušenosti je odpověď jednoduchá: Život by byl trochu hezčí, ale budoucnost by to příliš nezměnilo.

Za svou jedenáctiletou praxi jsem se totiž setkal s rodinami, které měly velmi nadprůměrné příjmy, ale po několika letech se ekonomicky nikam neposunuly – jeden nebo dva měsíce bez příjmu by je dostaly do velkého průšvihu. Nebyly schopny vytvořit žádné přebytky.

Byly ale i rodiny s podprůměrnými příjmy, které přebytky vytvářely a během let dosáhly ekonomicky produktivního majetku v řádech stovek tisíc a někdy i milionů. Během dalších let se dostanou do situace, kdy je jejich majetek bude schopen uživit. Pokud by naopak o příjmy přišly, ustály by takovou situaci i několik let.

Důležitější než příjmy totiž je, jaké máte výdaje.

Zkuste si nyní rozdělit své průměrné měsíční výdaje do třech oblastí. Zatím stačí hrubý odhad, později můžete spočítat přesněji:

  1. Mandatorní výdaje – výdaje, které musíte mít (např. bydlení, jídlo, doprava do práce)
  2. Ostatní výdaje – výdaje které mít chcete (např.dovolená, koníčky, zábava, vzdělání)
  3. Výdaje na úspory (např. do rezerv, investic, spoření)

Nejdůležitější složka je ta třetí. Určuje totiž ekonomickou budoucnost.

S lidmi, kteří se v životě chtějí dostat do situace, kdy je bude jejich majetek schopen uživit, dbáme na následující:

  1. Míra úspor by měla být okolo 20%. Vytvoříme si dostatečné rezervy, dosáhneme dlouhodobých cílů (např. větší dům či byt, auta, vzdělání dětí) a dříve či později se dostaneme do situace, kdy nás majetek uživí.
  2. Mandatorní výdaje se snažíme držet pod 50%. Zbude tak dostatek prostředků na příjemnější život a snížíme šanci, že se rodina dostane do ekonomického průšvihu.

 

Jak zařídit, aby vás majetek uživil?

Někteří lidé rádi opravují a zvelebují své byty, domy a chalupy. Majetek ovšem nemusí sloužit pouze k navyšování našeho komfortu. V tomto článku se dozvíme základní principy, jak majetek spravovat, aby nás byl schopen dříve či později uživit.

 

Majetek si rozdělíme na dvě základní kategorie:

  • majetek spotřební (naše bydliště, auta, chalupy, vybavení, hračky) – slouží k navyšování komfortu a často nás stojí značné prostředky nejen jeho pořízení, ale i údržba. Hodnotu časem ztrácí.
  • majetek ekonomicky produktivní – má za cíl nám hodnotu udržet, ale i navýšit. Tento majetek téměř vždy musí přinášet hodnotu ještě někomu jinému, aby nám vydělával. Pomocí akcií financujeme rozvoj podniku, nemovitost slouží nájemníkovi a i peníze v bance slouží k financování jejích aktivit.

Máme-li dostatečné měsíční přebytky, rozhodujeme se, do které kategorie je pošleme. Následující text se zabývá základními principy budování a udržení právě ekonomicky produktivního majetku.

 

Dvě nejdůležitější zásady jsou:

  • Majetek vždy rozdělíme do několika druhů aktiv
  • Konkrétní poměry mezi nimi řídíme dle cílů, které chceme dosáhnout

 

Nejprve si povíme o třech základních druzích ekonomicky produktivního majetku:

  1. Investiční majetek mívá nejvyšší výnos, zvláště v dlouhodobém horizontu. Jde primárně o podíly na firmách. Pro důležité cíle volíme raději podíly na celosvětovém trhu, než abychom spekulovali jen do několika českých firem. Investice výrazně kolísají (v krátkém i středním horizontu) a proto jsou nevhodné pro krátkodobé cíle.
  2. Hmotný majetek chrání před inflací. Dáváme přednost takovému, který průběžně přináší rentu (např. pronajímané nemovitosti), před sběratelstvím a komoditami (ty slouží spíše jako pojistka pro některé typy krizí). Nevýhodou je nízká likvidita (rychlé zpeněžení bývá nákladné), výrazné kolísání s dlouhými obdobími růstu ale i poklesu, u nemovitostí též výrazné lokální vlivy – jsou naprosto nevhodné pro krátkodobé cíle a u dlouhodobých je třeba kombinace s investicemi.
  3. Hotovostní aktiva chrání před kolísáním a jsou založena na státních garancích. Typicky jde o hotovost, zůstatky na běžných a spořících účtech, termínované vklady či veřejné dluhopisy. Jsou vhodná na rezervu a dosažení cílů v kratším horizontu – měsíce či pár let). Nedokáží však častokrát ochránit před inflací a proto jsou nevhodná pro dlouhodobé cíle.

 

Jak vidíme, každá třída aktiv má své výhody i nevýhody. Proto je důležité řídit rozložení majetku dle cílů.

V krátkodobém horizontu nejvíce vadí kolísání, proto se zde vyhýbáme investicím do akcií či nemovitostí. Ty mají sice vyšší průměrný výnos, během krizových období však ztratí i desítky procent hodnoty.

U cílů, na které máme desítky let, to zdaleka tolik nevadí. Můžeme zažít takových krizí i několik. Například akcie (rozdělené do firem po celém světě) vždy během růstových období vyrostly více než činily ztráty a vydělaly výrazně více, než byla hodnota inflace. Hotovostní aktiva naopak v mnohých obdobích krok s inflací neudrží.

 

Jak má rozdělení majetku vypadat, když už jej máme vybudovaný a chceme jej využít na trvalou rentu?

Dáme na doporučení prověřené staletími (najdeme jej už v Talmudu) a majetek držíme rozdělený přibližně do třetin dle zmíněných druhů aktiv. Prakticky stejně funguje například Nobelova nadace, která je schopná vyplácet každoroční odměny již více než sto let.

 

Jak se můžete vyhnout ekonomické katastrofě?

Už se Vám někdy stalo, že se události nevyvíjely dle původního plánu? V dnešním článku zjistíte, co vše můžete udělat pro to, abyste neskončili v ekonomické katastrofě.

 

Ani sebelepší plán zpravidla nevyjde do puntíku přesně. Proto je třeba mít plán B pro nepříznivé ekonomické situace. Je vhodné umět ekonomicky ustát následující situace:

    1. Dočasné výpadky příjmu. Ty mohou být způsobeny ztrátou či změnou zaměstnání (u živnostníků a podnikatelů výpadkem či kolísáním zakázek)  nebo zdravotními riziky (nemoci, popř. úrazy).
    2. Trvalé výpadky příjmu. Jde typicky o závažná zdravotní rizika vedoucí ke smrti či invaliditě.
    3. Závažné škody na majetku
    4. Odpovědnostní rizika. Mezi nejzávažnější patří odpovědnost za újmu na zdraví (můžeme způsobit např. v dopravě – nejen jako řidič, ale i chodec, nebo při sportu).

 

Jaké jsou nástroje na řízení těchto rizik? Uvedené situace pomohou řešit následující možnosti:

  1. Železná rezerva – vhodná zejména k řešení méně závažných rizik, která ale nastávají častěji (dočasné výpadky příjmu, drobné škody na majetku).
  2. Dávky od státu – zpravidla částečně řeší zdravotní rizika (pracovní neschopnost, invalidita, sirotčí důchod).
  3. Pojistky – doporučujeme užívat pouze pro situace, které bychom nezvládli sami jinak (závažná odpovědnostní rizika, závažná majetková rizika, někdy invalidita či smrt).
  4. Ekonomicky produktivní majetek – jsme-li v situaci, že jej máme (alespoň částečně) vybudovaný, můžeme jej využít i pro řízení rizik.
  5. Pomoc od blízkých osob – standardně počítáme s příjmem partnera. Spoléhat na pomoc dalších příbuzných či známých lze jen výjimečně, vždy po předchozím a jasném souhlasu.

 

Dobrá příprava na rizika nezamezí úplně všem možnostem ekonomického průšvihu. Můžeme však dosáhnout toho, že si Černého Petra nebudeme tahat z balíčku dvaceti karet, ale třeba ze čtyř stovek.